Pravěký lovec nebo rybář zanechal v Meziříčí jasné stopy
V oblasti nynějšího centra Velkého Meziříčí se před zhruba 10 000 lety zdržovali lovci, sběrači a rybáři. Archeologové v Kostelní ulici narazili na jasné stopy pobytu člověka střední doby kamenné.
Záchranný archeologický výzkum mezi kostelem a základní školou by měl v tomto týdnu skončit. Pak se archeologové přesunou do uličky kolem Neka. Kostelní ulice zaměstnala archeology déle, než očekávali. Práce se protáhly jednak kvůli dešťům, které zkomplikovaly odkrývání a čištění nálezů, a také kvůli množství významných objevů. Termín dokončení celé stavby, tj. podzim 2026, tím zatím ohrožen není. Stavaři pracují jinde.
"Velké Meziříčí má výhodu, že další pravěká období nepřekryla původní vrstvy, takže tu máme pod středověkou vrstvou z třináctého století krásně zachované štěrkopísčité terasy kolem řek, na jejichž povrchu jsou artefakty z období pozdního paleolitu až mezolitu. A v této vrstvě jsme našli devatenáct kamenných úštěpů z rohovce, pazourku, dokonce jeden z křišťálu. Jsou na nich dobře patrné stopy opracování. Jde o významný nález na vrchovině, nejbližší podobný je až v Mohelnu, a z celého žďárského okresu jde o jediné místo s takovou koncentrací nálezů," popsal význam objevů Milan Vokáč z Muzea Vysočiny Jihlava a vysvětlil, co vše z toho odborníci dokážou vyčíst. "Křišťál sem pravěký člověk přinesl někde z oblasti kolem Bobrůvky a Skleného nad Oslavou a některé další silicity pocházejí z pravěkého areálu Krumlovského lesa. Vzhledem k množství nalezených úštěpů je zřejmé, že tady u soutoku řek mohla být například osada rybářů nebo zde pravěký lovec pobýval sezónně, přicházel sem proti proudu řeky z oblasti stepí kolem Mohelna za zvěří, která se ve zdejších lesích hojně vyskytovala," upřesnil Vokáč.
Vedle hřbitovní zdi je starší ohradní zeď
Pod nejstarší středověkou vrstvou v Kostelní ulici archeologové nalezli také množství uhlíků, jejichž analýza může upřesnit datování a posunout záznam o vzniku Velkého Meziříčí. S datováním vzniku města mohou pomoci i další objevy. V základech hřbitovní zdi kolem kostela svatého Mikuláše je vsazený opracovaný kamenický článek z interiéru kostela v gotickém slohu, zdobený žulosyenit, který sem nezapadá a je zřejmé, že byl použit z nějaké jiné stavby. Podél hřbitovní zdi se táhnou základy starší ohradní zdi, která pravděpodobně obkružovala původní kostel. Archeologové objevili i dva metry hluboký příkop, nad nímž byla pravděpodobně zhruba dvoumetrová palisáda, která společně s valem sloužila k obraně soukromého dvorce z první poloviny 13. století.
Na hřbitově je i hromadný hrob s dětskými ostatky
Mezi desítkami pohřbů uložených na hřbitově kolem kostela archeologové odkryli i hromadný hrob dvou dospělých osob s novorozencem a zhruba šestiletým dítětem. Jedna z dospělých koster má kolem pasu železný předmět, pravděpodobně nějaký nožík.
U brány jsou základy předměstských domů
Záchranný archeologický výzkum souběžně probíhá i před městskými hradbami u dolní brány, kde archeologové zkoumají vrstvy ze 14. až 18. století, které ukazují osídlení prostoru. Rýsují se tu základy dvou velkých domů asi z konce 18. století, jež jsou zakreslené i v mapách stabilního katastru. Objevují zde barokní komorové kachle, reliéfy a glazurou bohatě zdobené, které dokládají honosně vybavenou místnost předměstského stavení z období 16. až 18. století. Nacházejí zde i běžné věci denní potřeby, jako jsou klíče, mince, náprstek, střepy hliněných hrnců a další drobnosti. Odkryli i původní zaklenutou mlýnskou strouhu.